Ve znamení rytmů strávila naše třída 1. A jedno úterní dopoledne. Po příchodu jsme si měli sednout do kruhu a chvíli počkat. Bylo to pro nás těžké, protože před námi stála lákavá „nabídka“. Něco, co jen tak někdo z nás nevyzkoušel a pořádně zblízka neviděl. Bubny! A ne jen tak ledajaké.
Ale nejdříve všechno po pořádku. Než jsme si mohli bubny vůbec půjčit, bylo důležité se soustředit. Soustředit se na to, abychom byli schopni vnímat rytmus, který nám pan bubeník předváděl a my jsme ho museli vytleskávat po něm. Fuška to byla, chvíli se nám to pletlo, něco nadbývalo něco chybělo, ale nakonec jsme se po delší době sladili. Taky jsme se dozvěděli, že bubny jsou až z Afriky, co je uvnitř bubnu, z čeho je vyrobený a jaký mají bubeníci v Africe pokřik. Jak na buben zahrát vysoký tón a kde zase hluboký znal na konci už každý z nás. A že jsme si bubnování mohli vyzkoušet na vlastní kůži a pořádně se vyřádit je vidět na fotkách.
