My se čerta nebojíme
Kdo to řinčí řetězem,
kdo tu buší na dveře?
Úlek patřil dětem všem,
do třídy se někdo béře.
Čerte, čerte chlupatý,
kdo že tě to následuje?
Kdo má plášť až na paty,
kdo se nad zlobivci slituje?
Kdo má v ruce berličku
a na hlavě čepičku?
Bílé vousy nad kolena,
děti sedí jako pěna.
Andělé ho doprovází,
na dobro on stále sází!
Přesto čerti čtou ta jména,
nahlas všechna vyslovena.
Kdo tu zlobí nejvíce,
prohřešky své majíce?
Ten pak plní úkoly,
aby moh zas do školy.
Slibuje hned přede všema,
že zlý úmysl už nemá,
že chce vzorným žákem býti,
do pekla že nechce jíti.
Věřme tedy v tento slib,
věřme, že u druháků bude líp.
[nggallery id=303]
