Na exkurzi v České televizi

V rámci soutěže „O nejhezčí básničku“, kterou jsme my páťáci v naší kategorii vyhráli, jsme byli ve čtvrtek 10. dubna 2014 dopoledne na exkurzi v České televizi Ostrava.
Po příchodu do recepce se nás ujala paní Taťána Reková z oddělení Koordinace vysílání a my si připravili foťáky a mobily k focení. Dole u recepce jsme si odložili bundy a deštníky, protože počasí se nám moc nevydařilo, a paní Táňa nás seznámila s tím, co vše uvidíme a že se budeme pohybovat po celé budově, v přízemí i v poschodí, a proto jsme si hned nacvičili, co uděláme, když nám řekne „ulička“. Znamenalo to, že někdo ze zaměstnanců v těch úzkých chodbách jde a my mu ustoupíme na stranu, aby mohl projít. Povedlo se nám to hned napoprvé, byli jsme pochváleni a mohli jsme se tedy vydat na prohlídku. Ještě jsme zahlédli Oskara, z „Draků v hrnci“, právě mu lakovali jeho rudé vlasy, a šli jsme.
Nejdříve jsme se byli podívat v přízemí ve dvou vysílacích studiích – v prvním se připravuje regionální zpravodajství, ve druhém pořad Na stopě. V tom prvním studiu jsme se zdrželi nejdéle, viděli jsme i krátký film o historii ostravské televize a viděli jsme se i my na obrazovkách ve studiu, protože nás snímaly kamery. Ti z nás, kteří dobře poslouchali a správně odpověděli na otázky paní Táni, dostali drobné upomínkové předměty. Před odchodem z prvního studia jsme si vyzkoušeli před kamerou za stolem čtení zpráv podle čtecího zařízení – zase tak jednoduché to není. Na chodbách v přízemí jsme si prohlédli galerii fotografií z různých pohádek a dalších pořadů. Pak jsme přešli (dvakrát byla „ulička“) do prvního poschodí a tam jsme nejdříve vešli do digitální střižny, kde nás technik seznámil se svou prací. Nikdy by nás nenapadlo, jak dlouho se stříhá byť i krátký pořad. Je to skutečně mravenčí práce. Naši exkurzi jsme zakončili přímo v režii – to bylo různých „pultů“ – zvukových, obrazových, na grafiku, no zkrátka musí to být velice složité umět s tím vším zacházet. A také i tady jsme se dozvěděli odpovědi na naše všetečné otázky. No, a když už jsme „vše“ věděli, sešli jsme do přízemí, rozloučili se s paní Táňou, poděkovali za možnost vše si prohlédnout a vydali jsme se zpět do školy.

[nggallery id=80]

No Comments Yet.

Komentujte