Prvňáčci v čertovské škole

Kdo nezlobí a má čisté svědomí, ten se čerta bát nemusí. Toho, kdo byl hodný, čert na zádech neunese. Ale co ty všechny zlobivé děti, které neposlouchají, odmlouvají, posmívají se, neslušně mluví, stále žadoní nové věci a hračky? Ty by si čerti určitě s sebou na převýchovu odnesli. V takovém pekle panuje poslušnost, plnění slibů, vše má svůj řád a pravidla. V pekelné třídě se to čertíky jen hemžilo, andělé dotvářeli kouzelnou atmosféru. Společně plnili pekelné úkoly, počítali vše, co se počítat dalo, četli, vyhledávali, tvořili čertí slůvka i věty, hádali rébusy, zpívali, recitovali a vyráběli. V průběhu čertovské výuky přišel i Mikuláš se svou družinou, aby se sám přesvědčil, zda jsou děti hodné. Lumpíkům dal pár dobrých rad, rohatec zařinčel řetězem, zadupal kopytem, zablekotal jazykem a neposluchové rázem slibovali hory doly. Nakonec byla všem rozdána mikulášská nadílka, protože Mikuláš věřil, že své sliby děti splní. Držme jim palce, aby se jim to podařilo. 
[nggallery id=278]

No Comments Yet.

Komentujte